Aljaška a Kanada 2001
OBSAH | MAPA CESTY | FOTOGALERIE | STATISTIKA | ODKAZY

Richardson Highway, Valdez

18. září 2001: Včerejší pohled na monumentální hory ležící na území národního parku Wrangell-St. Elias nás nadchl natolik, že jsme se začali na plánovanou vícedenní túru v tomto pohoří vcelku těšit. Pošmourné ranní počasí tak pro nás bylo velkým zklamáním. Navíc visitor center v Glennallen, kam jsme se chystali kvůli informacím o turistických možnostech v parku, bylo již pro tuto sezónu uzavřeno a tak jsme museli zajet do ranger station v nedalekém Copper Center. Tam nám rozpačitá paní téměř s omluvou sdělila předpověď počasí na další dny - hnusně, stále hnusně a na konci týdne se očekává první sníh. Jediné, co můžeme za této situace dělat, je pokračovat v cestě do Valdez s tím, že definitivní rozhodnutí o osudu poslední túry na Aljašce odložíme na zítra. 
Byla to jízda zasmušilou krajinou, mraky jasně dominovaly, občas pršelo a horská panoramata jsme si mohli jenom domýšlet. Na průsmyku Thompson Pass byla mlha tak hustá, že bylo vidět sotva na deset metrů. 

Vodopád v Keystone Canyon nedaleko Valdez
Vodopád v Keystone Canyon nedaleko Valdez
nic
Valdez s ropným terminálem v pozadí
Valdez s ropným terminálem v pozadí

Pak jsme sjeli do Valdez, malého městečka na břehu mořské zátoky obklopené strmými svahy hustě zarostlých hor, které dnes byly z větší části schované v mracích. Valdez je významný hlavně tím, že zde končí transaljašský ropovod a tak na druhé straně zálivu leží terminál, kde se ropa přečerpává do obrovských tankerů, které ji vozí dolů do Států. Trochu jsme si městečko prohlédli, najedli se v rybím fast foodu, zašli do knihovny a jeli zase zpět po Richardson Highway. Chvíli to vypadalo, že se počasí i umoudří, ale obloha se neroztrhala a z výhledů nebylo nic. Z Glennallen jsme pokračovali ve směru Tok a dojeli jsme až k vesničce Slana do jakéhosi kempu nekempu. 

Wrangell-St. Elias NP, Nabesna Road, Taylor Highway

19. září 2001: Wrangell-St. Elias je největším národním parkem USA. Je tak velký, že by se do něj naskládalo přes dvacet největších parků z dolních 48 států USA. To je jedním z důvodů, proč je tak obtížně přístupný. Částečně do jeho nitra pronikají pouze dvě velmi špatné nezpevněné silnice - McCarthy Road, prý bezkonkurenčně nejhorší silnice na Aljašce a Nabesna Road, poněkud sjízdnější a kratší kolegyně. Tato odlehlost samozřejmě způsobuje velmi nízkou zasaženost masovým turismem a počet návštěvníků je údajně desetkrát nižší než v národním parku Denali. 
Zapovězeným místem bohužel zůstal i pro naši výpravu. Počasí, jež se neslo v podobném duchu jako včera, naprosto zahnalo jakékoliv myšlenky na turistiku. Přesto jsme se vydali po Nabesna Road s úmyslem vyrazit alespoň na krátkou vycházku v případě, že se obloha umoudří. 65 kilometrů do malé osady na konci silnice bylo hodně drsných a blátivých, mimo jiné bylo třeba přebrodit tři potoky. V Nabesně jsme shlédli panorama několika domů a přistávací dráhy pro malá soukromá letadla a nedalo se dělat nic, než se obrátit na cestu zpět. Počasí se neměnilo a za okny auta panovala stále stejně melancholická atmosféra. 

Nabesna
Nabesna
nic
Přistávací dráha v Nabesně
Přistávací dráha v Nabesně

Nabesna Road
Nabesna Road
nic
Krajina v národním parku
Krajina v národním parku

Po Glenn Highway jsme dojeli do Tok, kde se uzavřel náš okruh Aljaškou. Aby jsme to ještě trochu prodloužili, odbočili jsme na Taylor Highway a po ní jeli směrem na Dawson City. Silnice měla být v hodně špatném stavu, ale to se nepotvrdilo. Překvapila spíše nádhernými výhledy do kraje na nekonečné kopce a lesy. V dálce jsme ještě naposledy zahlédli hřeben Alaska Range. Po Taylor Highway jsme ujeli asi 80 mil do kempu Walker Fork Campground kousek za Chicken, jedinou osadou na celé té štrece. 

Downtown Chicken
Downtown Chicken

Nejsme ani 20 mil daleko od hranice s Kanadou a pomalu se tak musíme s Aljaškou rozloučit. Strávili jsme tu 12 dní, viděli jsme, co se dalo, ale přesto mám teď takový divný pocit, že jsme ji profrčeli strašně rychle a že jsme si o této rozlehlé zemi udělali jenom mlhavý obrázek. Pořád tu na severu zbyla spousta restů a míst, které jsme neviděli a které si stále říkají o návštěvu. 

Dawson City, Klondike Highway

20. září 2001: Posledních pár mil na Aljašce. Kousek za kempem odbočuje z Taylor Highway silnice s příznačným názvem Top-of-the-World Highway, která nás dovede do Dawson City. 

V osadě Boundary
V osadě Boundary
nic
V osadě Boundary
V osadě Boundary

Pomalu stoupáme k zastrčenému hraničnímu přechodu vysoko v horách. Díky husté mlze to vypadá, jako když se blížíme na konec světa. To nás vítá Kanada. Prašná cesta se dál vine po hřebenech kopců nad hlubokými údolími a nabízí nekonečné výhledy do neosídlené krajiny. Po 100 kilometrech se pod námi otevírá pohled na Dawson City - kdysi největší kanadské město západně od Toronta.

Pohled na Dawson City a Yukon River
Pohled na Dawson City a Yukon River
nic
Přívoz přes Yukon River
Přívoz přes Yukon River

Zpráva o objevu velkého množství zlata sem na přelomu 19. a 20. století přilákala desetitisíce dobrodruhů prahnoucích po rychlém zbohatnutí. Zlatá horečka však netrvala dlouho a zlatokopové byli postupně vystřídáni turisty. Hlavně kvůli nim si Dawson City snaží zachovat starobylý ráz, takže žádné moderní budovy, žádný asfalt na ulicích, dřevěné chodníky... V době naší posezónní návštěvy však turistickým ruchem moc nekypělo a působilo spíše ospalým dojmem.

Ulice v Dawson City
Ulice v Dawson City
Kostel v Dawson City
Kostel v Dawson City
Srub Jacka Londona
Srub Jacka Londona

Celé okolí Dawson City a hlavně řeky Klondike je doslova rozvrtáno jakožto důsledek intenzívní těžby zlata. Někde se dokonce těží dodnes.
Po Klondike Highway pokračujeme na jihovýchod směr Whitehorse - plochou krajinou bez výrazných krajinných scenérií. Yukon je opravdu velmi pustý. Na území o rozloze téměř srovnatelné se Španělskem žije kolem 30 tisíc lidí, z toho dvě třetiny v hlavním městě. Není těžké si všimnout, že zvláště na venkově se většinou jedná o původní obyvatele, tedy indiány. Končíme v kempu kousek před Carmacks, kde jsme se večer u ohně docela dobře opili vodkou.

Západ slunce nad Yukonem
Západ slunce nad Yukonem

Obsah | Pokračování
 HOME | MAPA CESTY | FOTOGALERIE | STATISTIKA | ODKAZY