Aljaška a Kanada 2001
OBSAH | MAPA CESTY | FOTOGALERIE | STATISTIKA | ODKAZY


Zpět do civilizace - příjezd do Anchorage

14. září 2001: Po třech dnech strávených s batohem na zádech v aljašské divočině jsme zase začali ukusovat dlouhé desítky mil asfaltu cestou na jih po George Parks Highway. Nikam ale nechvátáme, postupně opouštíme Alaska Range a vjíždíme do nížiny řek Chulitna a Susitna Rivers. Minuli jsme několik míst, odkud měla být vidět Denali, ale je totálně zataženo a tak z toho není nic. Nikomu z nás to ale nemůže vadit, v minulých dnech jsme měli možnost si ji prohlédnout dokonale. Na obzoru se objevují další docela vysoké hory, jsou to Chugach Mountains obklopující Anchorage. Čím více se blížíme k tomuto největšímu městu Aljašky, tím je provoz hustější. Od měst Houston a Wasilla už jedeme prakticky pořád v dlouhé koloně aut. Posledních skoro 30 mil do Anchorage pak vede po frekventované dálnici. Míříme rovnou do jednoho kempu na okraji města a večer si zpříjemňujeme kartonem piv a několika velmi povedenými ale hlavně dostatečně velkými vepřovými flákotami, vlastnoručně na roštu upravenými. 

Anchorage, Kenai Peninsula, Seward

15. září 2001: Anchorage je největší město na Aljašce, má přes 250 tisíc obyvatel a dohromady s jeho bezprostředním okolím tu žije skoro polovina obyvatel celého státu. Při pročítání informací o městě v průvodcích jsem narazil na skutečně zajímavé informace typu: nejlepší na Anchorage je to, že je snadné z něj odjet; nebo že je to skvělé město, protože je vzdálené jen půl hodiny jízdy od Aljašky. Něco málo pravdy na těchhle sarkastických poznámkách bude, Anchorage vlastně je běžné americké město obklopené nádhernou a divokou přírodou.
My jsme se tu příliš nezdržovali a po internetové seanci a návštěvě několika obchodů míříme na jih na poloostrov Kenai. Ten je krásně hornatý se spoustou ledovců a jezer.

Krajina na jih od Anchorage
Krajina na jih od Anchorage
nic
Přístav v Seward
Přístav v Seward

Asi po 130 mílích jsme večer dojeli do přístavu Seward. Prohlídli jsme si přístav, kde jsme chvíli koukali, jak se zpracovávají ryby. Prošli jsme se po ulici, která vypadala jako centrum a pak jsme jeli kousek za město do neplaceného tábořiště pod ledovcem Exit Glacier, kolem kterého zítra půjdeme na půldenní túru. 

Národní park Kenai Fjords - Exit Glacier

16. září 2001: Nocovali jsme před branami národního parku Kenai Fjords. Hned za nimi se nachází nádherně modravý ledovcový splaz Exit Glacier, jeden z třiceti ledovců, které stékají do údolí z obrovského ledovcového pole Harding Icefield. A právě k němu vede šest kilometrů dlouhá stezka s převýšením téměř 1000 metrů, na kterou se chystáme. Je zataženo, ale naštěstí neprší. Na začátku trailu je kniha se zápisky lidí, co tu šli před námi. Hodně z nich vidělo medvěda. Že by? Úvodní část stezky prudce stoupá hustým deštným lesem, o dost výše se pak prochází přes horské louky, odkud už jsou nádherné výhledy zpět do údolí, na ledovec a okolní hory. Je tu sposta svišťů. 

Čelo ledovce Exit Glacier
Čelo ledovce Exit Glacier
Svišť - marmot
Svišť - marmot
Exit Glacier
Exit Glacier

Postupně se dostáváme do pásma kamení a sněhu, Harding Icefield je takřka na dosah ruky, ale je v mlze, takže vidíme jenom jeho začátek. V dřevěné budce si dáváme malé občerstvení a vydáváme se na cestu zpět. 

Pohled do údolí z něhož jsme vyšli
Pohled do údolí z něhož jsme vyšli
nic
Na konci Harding Icefield Trail
Na konci Harding Icefield Trail

Potkáváme postaršího turistu, který nás upozorňuje, že kousek odsud viděl černého medvěda. I my ho na chvilku zahlédli, ale je dost daleko a schovává se za skalní převis. Zpátky dole jsme vcelku rychle a tak se ještě jdeme podívat přímo pod ledovec. Po příjemné vycházce po horách uháníme zpět stejnou cestou jako včera a těsně před Anchorage stavíme stany v kempu nedaleko moře. 

Anchorage, Glenn Highway

17. září 2001: Hned ráno jsme dojeli do nedalekého Anchorage a strávili tu větší část dne. Náplní byla hlavně již neodkladná návštěva prádelny, nezbytné nákupy, internet a krátká prohlídka centra města. 

Downtown Anchorage, v pozadí Chigmit Mountains
Pohled na Anchorage, v pozadí Chigmit Mountains

Naším dalším cílem je národní park Wrangell-St. Elias a ještě dnes bychom chtěli dojet do visitor centra v Glennallen. Opouštíme město po dálnici ve směru Palmer, když tu Karel hlásí, že auto nějak plave. Oh boy! Zase nám rupla zadní pneumatika. Zastavujeme u krajnice a dáváme se do práce. V pořadí již třetí výměnu na cestě snad už zvládneme sami. Ani dnes to ale není bez komplikací a tak nakonec bojujeme pětačtyřicet minut, než můžeme pokračovat v cestě na východ po Glenn Highway. Za Palmerem jedeme údolím mohutné řeky Matanuska River, které je z obou stran sevřeno mezi vysoké hory. Hlavně ty po pravé ruce - Chugach Mountains jsou řádně zaledněné. Žlutá středová čára neustále se klikatící silnice krásně ladí se zlatými odstíny okolních lesů. 

Údolí řeky Matanuska River
Údolí řeky Matanuska River
Podzim na Glenn Highway
Podzim na Glenn Highway
Mount Drum
Mount Drum

Krajina se však postupně mění v rozsáhlou jezernatou plošinu, porostlou bizarními a zakrslými jehličnatými stromy. Na obzoru se objevují dvě krajinné dominanty - sopečné kužely hor Mt. Drum (3659 m) a Mt. Sandford (4947 m) v pohoří Wrangel Mountains. Přesně tam máme namířeno. Večer přijíždíme do Glennallen a kousek za ním stavíme stany v kempu Dry Creek. 

Obsah | Pokračování
 HOME | MAPA CESTY | FOTOGALERIE | STATISTIKA | ODKAZY