Aljaška a Kanada 2001
OBSAH | MAPA CESTY | FOTOGALERIE | STATISTIKA | ODKAZY


Túra v North Cascades National Park

1. října 2001: Po snídani chvátám do visitor centra. Jsem tady jeden z prvních a tak se mě hned ujímá přívětivá rangerka. Sděluji jí své požadavky: celodenní túra někam hodně vysoko, nejlépe na nějakou horu a dobré výhledy. Navrhuje výstup na nedalekou Sourdough Mountain. Je to prý náročný výšlap, ale určitě to zvládnu. Hora je vysoká 1861 metrů, což není nic závratného, ale vzhledem k tomu, že se nacházíme v nadmořské výšce jen něco přes 300, je třeba překonat převýšení 1550 metrů, což je docela slušná porce. To je něco pro mě. Celý výšlap je dlouhý 8 kilometrů, prvních 5,5 km vede lesem a pak následují horské louky s nádhernými výhledy. Už se těším.

Cesta nahoru
Jedu pár kilometrů hlouběji do hor do vesničky Diablo, kde kousek od hráze přehrady Diablo Dam začíná stezka na Sourdough. Připravuji si věci na celodenní túru a vyrážím. Je krásné počasí, dokonce bych řekl, že je až moc horko, protože pěšina si nebere žádné servítky a hned od začátku pěkně zostra stoupá hustým lesem kamsi do nebeských výšin. Za pár minut ze mě leje jako z koně, musím dělat krátké zastávky na vydýchání. První větší pauzu si dávám po hodině pochodu. Na cestě se za tu dobu vůbec nic nezměnilo: stále ten samý hustý les s mohutnými stromy, stezka stále stejně prudce stoupající, téměř žádný výhled, přece jen však začínám tušit, že jsem docela vysoko. Za další hodinu už je ale všemu jinak. Postupně jsem se dostal na hranici lesa, na barevné louky, odkud mám teď nádherný výhled. Pode mnou se v hloubce tak jednoho kilometru blyští modrozelená hladina jezera Diablo a od jeho hladiny se na protější straně údolí zvedají vysoké hory pokryté ledovci. Je to nádherné a tak si tu dávám pauzu na oběd.

Diablo Lake - skoro jako z letadla
Diablo Lake - skoro jako z letadla
nic
Ross Lake
Ross Lake

Po lehkém jídle opět vyrážím na cestu vzhůru a za chvíli se ocitám na hřebeni. Je odsud krásný výhled do údolí na druhé straně hor a na přehradní jezero Ross Lake. Stezka pokračuje nejistě dál po tomto hřebeni na jakýsi vrcholek, ale nejsem si jistý, zda je to Sourdough Mountain, protože hřeben pokračuje dále a jsou vidět další vrcholky větší i menší. Mám času relativně dost, tak pokračuji v pochodu. Je tu nádherně pestrá krajina plná skal, stromů a jezírek, porostlá barevnou směsicí rostlin. Na všechny světové strany se otevírají úchvatné výhledy, vše co je vidět, jsou liduprázdné a zaledněné hory. Ale není to už moc příjemná chůze. Stezku co chvíli ztratím a musím se složitě prodírat křovím a obcházet četné skalní útesy. Cesta na další vrchol, který vypadal téměř na dosah ruky, vyžaduje spoustu času a úsilí.

North Cascades
North Cascades
Vrcholové foto - přibližně 1 890 m n. m.
Vrcholové foto - přibližně 1890 m n. m.
North Cascades
North Cascades - doslova vysoko od civilizace

Když jej zdolávám, rozhoduji se už dále nepokračovat, neboť po konzultaci s mapou zjišťuji, že jsem pravděpodobně již na jiném kopci, který je o něco málo vyšší než Sourdough Mountain. Svačím a vydávám se na cestu zpět.

Cesta dolů
Zdá se mi zbytečné vracet se zpátky přes Sourdough, protože vím, jak složitá a vyčerpávající cesta by to byla. Proto se snažím za každou cenu držet stezky doufaje, že narazím na nějakou zkratku do údolí. Nikde se však žádná neobjevuje a tak se rozhoduji pokračovat podél potoka, o němž se domnívám, že jsem jej překračoval při cestě nahoru. V potoce teče dost málo vody a tak můžu jít relativně pohodlně jeho dnem, po chvíli se stejně už jinudy ani jít nedá kvůli strmým břehům. Nepříjemné je, že potok na své cestě do údolí vytváří četné kaskády, které jsou obtížně překonatelné a začínám mít strach, že se objeví nějaký vyšší vodopád, kvůli kterému nebudu moci projít. S každým výškovým metrem totiž začíná být návrat čím dál tím méně reálný. Jedna z kaskád, vysoká asi 3 metry, mně dává fakt docela zabrat, teď už se jenom modlím, aby to byl skutečně ten pravý potok, který křižuje moji stezku. V opačném případě si nedovedu představit co by mě čekalo. Najednou si uvědomuji, že jsem vlastně za celý den nepotkal ani živou duši. Na tuto stezku jsem se dnes vydával sám. To je paráda... Naštěstí to je ten pravý potok.
Padá mi kámen ze srdce a v relativním bezpečí vyšlapané cesty klesám s písní na rtech tu dlouhou monotónní cestu dolů k autu. Musím říci, že dnešní převýšení bylo skutečně úctyhodné a celkově mám z tohoto sedmihodinového osamělého putování po divokých horách skvělý pocit a velmi intenzívní zážitky. V hierarchii zážitků z celé letošní cesty tuto túru stavím rozhodně někam mezi nejlepší.

Zbytek dne
Pokračuji v cestě autem. Objíždím Diablo Lake a kochám se pohledy na kopce, z nichž jsem před malou chvílí seběhl. Silnice začíná stále více stoupat do hor, má to být její nejkrásnější úsek. Postupně vyjíždím až na průsmyky Rainy Pass (1481 m) a Washington Pass (1669 m). Tady obětuji pár desítek kroků a jdu se podívat na vyhlídku Washington Pass Overlook, kde má být podle průvodce jedno z nejdramatičtějších panoramat ve státě Washington. Pohled do údolí, kterým stoupá z druhé strany silnice k průsmyku, je pěkný, ale ptám se: co je to proti dnešním výhledům ze Sourdough Mountain? Pro nocleh si vybírám nedaleké parkoviště při Blue Lake Trailhead. Je tady ještě jedno auto, ale to odjíždí pryč krátce po setmění s bandou "nočních" turistů.

Washington, Idaho, Montana

2. října 2001: Ranní zima mě vzhledem k nadmořské výšce ani nepřekvapuje. Po snídani klesám z průsmyku Washington Pass do údolí do městečka Mazama a pomalu opouštím Cascade Range.

Na silnici č. 20 těsně pod Washington Pass
Na silnici č. 20 těsně pod Washington Pass

Na první pohled je patrné, že vysoký hřeben vytváří srážkový stín, neboť krajina je tu o poznání sušší než na západních svazích hor. Kolem četných rančů s dobytkem či koni jedu přes Winthrop, Twisp a dále průsmykem Loop Loop Summit přes nízký hřeben do malebného údolí Okanogan Valley, které se táhne na sever až do Kanady a v obou zemích je proslulé svou produkcí vína a jablek. Krásnou pahorkatinou pokračuji k obrovské přehradě Grand Coulee Dam na řece Columbia. V jejím okolí je krajina už dost suchá a každé městečko se svou udržovanou zelení vypadá jako nějaká oáza. Jsou to místa vcelku odlehlá s cenami benzínu poněkud překvapivě srovnatelnými s Aljaškou. Od přehrady se zvolna stoupá na jakousi náhorní plošinu, kde se najednou odkrývá naprosto odlišný pohled - na nedozírnou rovinu. Obrovské lány polí s farmami roztroušenými po kraji a malé vesnice, vzdálené od sebe kolem pětadvaceti kilometrů, to je tak zhruba obrázek kraje, který mi dělá společnost téměř až do Spokane, největšího města na východě Washingtonu.

Silnice kousek za Grand Coulee Dam
Silnice kousek za Grand Coulee Dam
nic
Typická farma na východě Washingtonu
Typická farma na východě Washingtonu

Dlouho se motám po městě, hledám knihovnu a následně místo k zaparkování. Nakonec se stejně nevyhnu parkovacím hodinám a ještě to mám ke knihovně půl kilometru pěšky. Vyřizuji e-mailovou korespondenci, v centru tankuji levný benzín a vyrážím na okraj města do mallu trochu se poohlédnout po obchodech. Pak už se ale napojuji na dálnici, jež za krátko překračuje hranice do Idaha, hned u města Coeur d´Alene ji opouštím a plochou podhorskou krajinou směřuji na sever k hranici s Kanadou. Kousek před ní se s blížícím koncem dne stáčím na západ a nedlouho poté přejíždím do lesnaté Montany. Dostávám se až za městečko Libby, ale pomalu přichází tma a tak hledám vhodné místo k přespání. Není to vůbec lehké, tak jako v předchozích dvou dnech v turistické oblasti. Tady je osídlení rozptýleno podél silnice na velkém prostoru, každá odbočka je ozdobena poštovní schránkou a vede k nějakému obydlí. Když už jedu docela dlouhou dobu po tmě, začínám litovat, že nebudu vědět, jak to tady vypadá a tak zatáčím na jakousi lesní cestu, jedu po ní asi kilometr a parkuji na okraji malé louky. Dělám si večeři a ještě před tím, než se uložím k pohodlnému spánku na zadních sedačkách, tradičně rekapituluji nad mapou právě skončený den, dělám povinné zápisky a plánuji další cestu.

Obsah | Pokračování
 HOME | MAPA CESTY | FOTOGALERIE | STATISTIKA | ODKAZY